Krajský přebor 3. kolo - 26.11.2023

Reportáž ze zajímavého a vyrovnaného utkání

    Ve 3. kole jsme hostovali na půdě "neoblíbeného" soupeře ŠK Lípa C - ORTEX HK. Los tomu chtěl, že jsme hráli ve stejné místnosti téměř přesně po roce. 27.11.2022 jsme tady utrpěli stejnou porážku 3:5 (odkaz). Z loňských soupeřů nastoupilo pět stejných hráčů za domácí, za nás čtyři. Chtěli jsme tedy zlepšit dosavadní bilanci a po dobrém startu dobýt další vítězství. Obě družstva nastoupila s absencí několika předních hráčů. Bohužel nemohl nastoupit Honzík Rusnák, ale ani domácí nepostavili první dva nejlepší. Pavel Jirásek hrál úspěšně ligu za Polabiny a Josefa Krátkého jsem někde také zahlédl v lize. To nám sice vyhovovalo, ale přesto byla sestava domácích velmi silná. Musím se omluvit Otovi Douskovi, že nevyužiji komentovaných poznámek ze zaslaných partií. Myslím, že bude lepší pohled účastníka utkání, jak to vnímal přímo na šachovnicích. Berte tedy report dle průběhu utkání, jak jednotlivé partie za sebou končily.

    Začátek: Na 3. desce byl Ctirad sice dle ELA favoritem, ale to často vůbec není směrodatné. Rozehrál se dámský gambit, pevný systém černými s e6 a c6. Ctirad chtěl asi soupeře překvapit a zvolil méně často hranou variantu s výpadem dámy na a5 – zvanou Cambridge-Springs. Vím, že tak hrál několikrát ve vyřazovacích bojích o titul mistra světa Smyslov proti Kasparovovi. Byly to krásné partie, které nakonec Kasparov zvládnul. Luděk zahrál na úrovni a i když se partie zdála chvílemi divoká, nevybočila z rovnováhy a po výměnách a téměř zrcadlovém postavení kamenů se soupeři shodli na zasloužené remíze. Stav tak byl 0,5:0,5.

    Druhá skončila moje partie na 5. desce. Partie měla zvláštní okolnosti. V sobotu jsem se probudil s mírným nachlazením, asi po prostydnutí na pátečním turnaji v HK "U Vacků". Během dne se pak přidala horečka. Volal jsem tedy v podvečer Vláďovi Luštincovi, jestli má náhradníka, s tím, že bych nehrál. Přesvědčil mě, ať zkusím přijet. Další zvláštností bylo, že proti mně nastoupil Ota Němec, se kterým jsem hrál před týdnem bílými v zápase Valdice - Lípa D - ORTEX HK, kde jsme hráli zavřenou sicilku. Chtěl jsem Otu překvapit něčím, co jsem nikdy nehrál. Vytáhl jsem tedy pro mě neobvyklé zahájení. On se orientoval lépe a tak jsem byl dost rád za remis. Nyní jsme zahájili hru a on na mojí sicilskou reagoval nepříjemnou hradeckou variantou (2.c3). Tentokrát jsem ho ale opravdu překvapil, protože jsem převedl hru do přetaženého systému francouzské obrany. Jak mě informoval hned po partii, hledal v databázi mých partií, ale francouzskou nikde nenašel. Partie byla vyrovnaná, i když nějaká dynamika tam byla, ale nic konkrétního jsme nenašli, proto nakonec remis, když jsem nad jeho nabídkou přemýšlel 20 minut (vzhledem k mé teplotě, navíc jsem si zapomněl vypnout mobil – úspěch !?), stav se tedy posunul na 1:1.

    Pak jsem ale měl tak čas se podívat, jak vypadají ostatní šachovnice. Na jedničce nic moc, Jára měl pěšce míň a navíc pod tlakem, na dvojce naprostý chaos, který se nedal posoudit, na čtyřce stál Aleš moc hezky, ale nebylo vidět jak soupeře dorazí. Na šestce měl Petr také pěknou pozici, říkal jsem si, tady by se mohly získat bodíky. Také sedmička nebyla špatná, pozice Pavla se mi líbila více, ale znám Vláďu, co umí v nejasné pozici udělat. Bohužel, Ota na osmé se mi šachově vůbec nelíbil, pěšec míň a malá perspektiva aktivní hry. Rozhodně to vypadalo na těsný výsledek, možná 4:4. Drama ale pokračovalo.

    Brzy se udělalo jasno na 4. šachovnici. Vojta je předním hráčem Sokola Hradec Králové, již několik let je ale hostem Lípy. Letos má údajně výbornou formu, dosud z posledních 5 partií získal 5 bodů. Aleš ale hraje také velmi dobře, jako za mladých let, proto jsem očekával souboj s napětím. Hrála se očekávaná varianta sicilské (O'Kellyho) s druhým tahem a6, která je dost jedovatá a Vojta ji hraje již léta. Aleš ale rozehrál partii velmi dobře, získal prostor i poziční převahu, donutil Vojtu vzdát se rochády, vládl c-sloupcem a černý měl velké potíže udělat si "umělou rochádu". Stále ale hlavně nemohl vyvinout svého bělopolného střelce. V době, kdy jsem si prohlížel pozici, hodnotil jsem partii pro nás na výhru. Bohužel, Aleš se soustředil na útok na oslabené královské křídlo, převodem dámy a věže na h-sloupec. To však nakonec nevedlo k úspěchu, ale ke ztrátě tempa a tím i uvolnění soupeře, který vyvinul střelce na b7 a pozici srovnal. Byla tak brzy podepsána remis a stav byl 1,5:1,5.

    Byl jsem zvědavý na partii na 6. šachovnici. Petrovi jsem moc přál, aby se konečně chytil, má vždy pěkné pozice a prohrává je nějakou hrubkou. Hrál se dámský gambit, kdy Vasil volil na klasické zahájení koncepci Tarraschova systému, ale myslím, že s malými nepřesnostmi. Postupně tak vznikl poziční boj bílého proti izolovanému pěšci. Petr měl stálou poziční převahu, neviděl jsem ale jak jí může využít. Po partii ukazoval Aleš možnost zisku pěšce, ale ani to jsem neviděl. Po výměně těžkých figur se již převaha rozpustila a partie skončila zaslouženě nerozhodně. Stav tak zůstal nerozhodný 2:2. Toto se ale už rychle změnilo a již další ukončená partie naznačila ambice domácího týmu.

    Na první desce došlo ke konfrontaci zkušeného a vyzkoušeného stylu s mladým novým trendem. Bohužel pro Hořice měl navrch od začátku partie Bedřich, ostřílený matador a vítěz spousty šachových soubojů. O Bedřichovi vím již dávno, že zvláště bílými figurami je hrozně nebezpečný, nemohl jsem ale Járu včas varovat, zřejmě by mi to ale nevěřil. Nicméně partie ukázala vše jasně. Rozehrála se klasická anglická, kterou má Bedřich v oblibě. Třebaže se zpočátku zdálo, že Jára drží krok aktivní rozehrou, po neopatrném 8. tahu – zdánlivě jasném 8...Se7, Bedřich následně roztrhal černou pozici drtivým 9.Jf5! Došlo k porušení pěšcové struktury černého, navíc po vynucených tazích bylo jasné, že získal ohromnou sílu "katalánský střelec" na diagonále g2-a8. Výsledkem byl zisk pěšce a přes urputný odpor našeho mladého lídra vlastně i partie, díky beznadějné koncovce – došlo tak ke změně stavu a domácí se dostali do vedení 3:2.

    Stále se ale bojovalo. Naději ke zvrácení konečného stavu dal další boj, tentokrát v režii hostů na 7. šachovnici. Vláďa je velmi obětavým funkcionářem Jiskry, o vše se stará a zajímá, ale zapomíná, že i postupem věku nepřestává být vynikajícím šachovým taktikem a tím i úspěšným borcem. To také předvedl v této partii. Pavel Pražák chodí ochotně do španělské hry a tak se rozehrála zavřená španělská, kde se oba soupeři velmi dobře orientují ve spletitých variantách. Pavel zvolil bílými zajímavý systém, když trochu opomenul včas vložit obligátní Ve1, došlo tak k nepatrné odchylce od základní teorie, ale partii to neuškodilo. Hrálo se v napjatém stylu a zdálo se mi, že bílý (Pavel) stojí líp. Z toho mě ale vyvedl Vláďa, když v opticky ostré situaci vymyslel zápletku, která se zdála být vyhrávající pro bílé figury, ale opak byl nakonec pravdou. Výsledkem byl čistý zisk figury a přesným pokračováním náš hráč tuto výhodu uplatnil. Stav - rovný 3:3. Říkali jsme si s kamarády, že to není tak špatné, že to může klidně skončit 4:4. Bohužel tyto dohady zůstaly jen nesplněným přáním. Další partie - opět vedení domácích.

    Ota na 8. šachovnici určitě nebyl nadšený, že musí v tomto utkání nastoupit, raději dělá organizátora, nebo rozhodčího, navíc celou tuto soutěž řídí. Proti němu mladý, ambiciozní kluk, ne ale nějaký ledajaký, vždyť 12.2.2023 v 8. kole minulého ročníku odremizoval Aleše Šedivého (odkaz) a lehce potom vyřídil v zápase s Valdicemi v KS lepšícího se Jiřího Kůtka. Tedy – nebezpečný mladý soupeř. Ota to možná nevěděl, zvolil své v poslední době oblíbené Birdovo zahájení, soupeře ale moc nepřekvapil. Začátek hry se mu asi moc nelíbil, obětoval tedy pěšce, kterého černý s chutí zinkasoval. Pozice se nelepšila, nepomohla ani oběť kvality pro zisk iniciativy. Navíc problémem bílého byl zatoulaný střelec někde na a5, který se nemohl dostat dlouho do hry. Ota se snažil, ale černý tlak sílil, nepovedená partie se již nedala zachránit, navíc skončila hrubou chybou bílého. Ota zkrátka tentokrát neměl svůj den. Výsledkem bylo opětovné vedení domácích - 4:3.

    Vše rozhodovala 2. šachovnice. Také z této desky jsem měl oprávněný respekt. Zahájení bylo ale v pohodě. Míša se vtipně vyhnul osvědčeným Ondřejovým "jedům" ve španělské hře a rozehrála se méně hraná Ponzianiho hra, kterou má ale Michal v repertoáru. Rozhodl se pro akci na dámském křídle, kde se zdálo, že získá pěkným obratem pěšce. Snad mělo být pro něj varováním trochu nečekané a rychlé přeskupení všech lehkých černých figur na královské křídlo proti rochádě bílého. Také reakce na vtipný úder bílého byla velmi prudká a silná. Náhle Ondřej obětoval jezdce na h3 proti trochu oslabenému královskému krytu rochády. Po vynuceném přijetí jezdce ovšem následovala další oběť, tentokrát věže na f1, která vyhnala krále doprostřed šachovnice, teprve pak domácí hráč zinkasoval jezdce, který měl v prvopočátku zajistit výhru pěšce. Partie se trochu zklidnila, pokračovala ale dál s tím, že měl Michal kvalitu navíc, ale postavení jeho krále bylo velmi nejisté. O výsledku partie rozhodla pak úžasná souhra černých figur, postupný zisk materiálu a za stávajícího útoku černého a matovým hrozbám i zisk celé partie. Ondra potvrdil moji domněnku, že je jedním z nejlepších útočníků z hráčů našeho kraje, a kdo se dostane pod jeho útok, je ztracen. Tím byl zakončen napínavý zápas, zřejmě zaslouženým vítězstvím 5:3 pro domácí tým.

    Chtěl bych jen dodat, že utkání řídil bez jakýchkoli problémů Václav Portych a všem domácím se chci omluvit za část první věty v úvodu reportu o výrazu "neoblíbený", to platí jen co se týká výsledků na desce. Jinak se jedná o skupinu vynikajících kamarádů, se kterými se velmi rádi opět kdekoli setkáme.

Jan Kohout (opětovný dík za včasné dodání partií Otovi Douskovi)

Další výsledky: