ŠO TJ Jiskra Hořice

Mistrovství ČR mládeže v rapid šachu 2017

Jáchym Kulhánek a Michal Stejskal v top 20 v ČR

    Od 9. do 10. září 2017 se konalo Mistrovství České republiky mládeže v rapid šachu. Turnaj se hrál v Mostě, který má asi většina z nás v hlavě zanesen jako ošklivé normalizační město. Organizátoři umístili hrací prostory do hotelu Cascada, což se ukázalo být dobrým tahem.

    Tentokrát se z Hořic zúčastnili dva naši mladí talenti, kterými byli stejně jako vloni Michal Stejskal a kometa posledních měsíců Jáchym Kulhánek. Oba hráli v kategorii H12, která se mi jevila jako nejsilnější ze všech. První nasazený v ní měl ELO 2159, což oproti kategorii H14, kde měla jednička startovního pole ELO 1930, je velký rozdíl.

    Teď k samotnému turnaji a výkonu našich hráčů. V kategorii se sešlo 44 hráčů, Michal startoval s číslem 14 a Jáchym 32. Oba dva již od začátku vypadali nervózně. Jáchym možná proto, že to bylo jeho první MČR (po roce a půl hraní šachu považuji za skvělé, že se tam dostal) a Michal proto, že to byla jeho již několikátá velká akce a ty na něho zatím nepůsobí dobře. Hned první kolo vyškolilo Jáchyma. Narazil na Filipa Rokoše z našeho kraje a dostal tvrdou školu v tom, jak přistupovat k zahájení. Nejde prostě hrát teoretickou variantu s obětí figury bez znalosti teorie. Michal měl v prvním kole slabší los a vyhrál celkem s klidem. Bohužel ve druhém kole narazil na prvního nasazeného. Musím říct, že z pohledu trenéra považuji tuto jeho partii, i když prohranou, za nejlepší v celém turnaji. Papírově silnějšího soupeře strategicky přehrál, ale bohužel v časové tísni, kdy oba měli 10 sekund, byl soupeř ten tvrdší a zvítězil.

    V dalších kolech začali chlapci bojovat bohužel více se sebou než se soupeři a i los k nim byl často nemilosrdný. Přiděloval jim ty nejhorší možné soupeře a to jim na sebevědomí nepřidávalo. Na druhou stranu šachy jsou i v tomto jednoduchý sport jako každý jiný a platí, že když chceš být nejlepší, musíš s těmi nejlepšími hrát. Na konci dne pro mě bylo trošku zklamání, že na Jáchymově účtě svítilo 2.5 a na Michalově 3.5 bodu ze 6 (což by samo o sobě nebylo špatné, ale předvedená hra nebyla dobrá).

    Všichni jsme se zklamaní odebrali spát a přišla neděle. Tento den by si měl Jáchym napsat do deníčku jako den, kdy se mu povedl malý zázrak, ale k tomu se dostaneme. Kluci nastoupili do ranního kola jako proměnění, bez strachu, jako by z nich vše spadlo a najednou začali předvádět to co v nich doopravdy je. Jáchym svého soupeře v zavřené sicilské zcela v klidu přehrál. Michal předvedl dobrý poziční výkon v dámské indické. V dalším kole oba znovu srdnatě bojovali. Michal s těžkým soupeřem dlouho lavíroval, ale bohužel se dostal do horší pozice, která se mu naštěstí podařila udržet. Jáchym vzal svoji partii od podlahy. Nekorektně obětoval věž, ale vyvinul na soupeře takový tlak, až se sesypal. Hezký příklad toho, jak hurá styl může zbořit slabší povahu.

    A tak jsme se dostali do posledního kola. Po celém turnaji plném smůly na los a podobně, dostávají kluci svoji šanci a je jen na nich, jak se jí chopí. Michal má 5 bodů a hraje zhruba se stejně silným soupeřem. Jáchym hraje s elově daleko silnějším soupeřem, ale dle slov paní Příhodové hratelným. Průběh partií nemohu popsat, protože organizátoři (což si myslím, že udělali v zájmu hráčů správně) nepouštěli nikoho do hracích místností. Michal bohužel svoji šanci nevyužil a prohrál, čímž se odsunul z boje o první desítku. U Jáchyma dlouho nevíme co se děje, čas plyne a já napjatě čekám v místnosti pro diváky. Tentokrát musím říci, že jsem byl opravdu nervózní, protože Jáchym si neprožil ideální turnaj a dostával tvrdé lekce. Z nich se ale oklepal, prokázal svoji sílu a proto bych mu hrozně přál, aby vyhrál a dostal se někam okolo 15. místa, jak tipuji. Vychází až jako jeden z posledních, ale zato s radostnou zprávou... vítězství! Uf, úleva.

    V konečném pořadí obsadili Jáchym 13. a Michal 16. místo. Celkově turnaj z hlediska umístění hodnotím pozitivně, ale! Musím ho rozdělit do dvou pohledů. Prvním je hrací den číslo jedna, kde kluci, až na světlé výjimky, hráli hrozně ustrašeně a báli se, jako by mohli přijít o život. A druhým je hrací den číslo dvě, kde se najednou probudili a opravdu začali předvádět kvalitní šach. Jáchym bude zajisté s výsledkem spokojen a určitě mi ho párkrát ještě zopakuje. Míša už asi méně, ale útěchou mu jistě je, že vážné partie, jeho královská disciplína, teprve přijdou.

    Závěrem bych chtěl říci, že jsem z pohledu trenéra s celkovým umístěním obou borců velice spokojen a myslím si, že jsou příslibem pro budoucnost hořického šachu, pokud tedy vydrží. Sice nemáme systém na to, jak do tří let vytrénovat kandidáta mistra jako jiní trenéři v našem kraji, jak jsem zaslechl, ale líbí se mi, jak postupně a systematicky kluci rostou.

    Podrobné výsledky na chess-results zde.


Jakub Šafařík, toho času "trenér"

© 2009