ŠO TJ Jiskra Hořice

Memoriál Vladimíra Mikuleho

    V sobotu 22. října 2016 se konal v Lomnici nad Popelkou Memoriál Vladimíra Mikuleho. Z našeho oddílu se zúčastnili tři hráči. Nejlépe se umístil Jarda Flašar, který díky drtivému finiši 3/3 obsadil třetí místo. Osmé místo obsadil Kamil Šafařík a desáté místo obsadil Honza Rusnák. Vítězem turnaje se stal Zdeněk Urban z Jičína, který svým soupeřům povolil jen tři remízy.

    Cesta do Lomnice nebyla nic moc. Samá mlha a díky tomu, že jsem byl zvyklý jezdit ze Dvora Králové jinou cestou, tak jsem musel použít i navigaci, která nás díky tomu, že jsem na ní neměl držáček, pěkně vypekla a sama si nastavila, že chce průjezdní bod zhruba 5km od hrací místnosti. Naštěstí jsme vše stihli a mohli jsme obdivovat krásnou hrací místnost, kterou by mohli závidět i leckteré druholigové oddíly.

    Bohužel hned na začátku nabral turnaj zhruba 30 minut zpoždění a to z důvodu mě zcela nepochopitelného. Nechci nikoho jmenovat, ale dotyčný se podle všeho přihlásil a čekalo se na něj. No bohužel dotyčný Franta Fuchs nedorazil a tak se mohlo začít hrát.

    Jak hráli jednotlivá kola kluci v podstatě nevím, protože jsem měl dost práce sám se sebou a se zápisem vlastních partií.

    V prvním kole jsem hrál se zkušeným hráčem z Nové Paky Karlem Kobrlem. Partii jsem rozehrál dobře a podařilo se mi udržet pěšce, kterého soupeř obětoval v zahájení. Partie přešla do složité koncovky ve které soupeř ztrácel spoustu času a i když v závěrečné pozici bych to byl já, kdo by bojoval o remízu tak hodiny byly proti. Stihl jsem zapsat všech 37 tahů.

    Ve druhém kole mě čekal neméně zkušený hráč z Rychnova nad Kněžnou Bohumil Kotyza. Soupeř opět ztrácel spoustu času, a proto se vlastně ani nedivím, že v koncovce přišla chyba a nakonec stejně i prohra na čas. Odehráli jsme 33 tahů.

    Se svojí hrou jsem po prvních dvou kolech nebyl spokojený a věděl jsem, že pokud chci uspět tak musím něco změnit, ale dost dobře jsem nevěděl co.

    Třetí kolo mi za soupeře přisoudilo našeho Kamila Šafaříka. Zahájení se mi vcelku povedlo, pak ale přišla nepřesnost v podobě ztráty pěšce, ale měl jsem za to vcelku slušnou protihru. Bohužel přišla další ztráta a slepota, která se projevila tím, že jsem nabízel remízu ve chvíli kdy jsem ztrácel dámu. Celá partie měla 26 tahů.

    Čtvrté kolo jsem potřeboval vyhrát abych mohl pomýšlet na slušné umístění. Los mi přisoudil Milana Kříže z Jičína. Partie se mi vcelku povedla a vyhrál jsem díky útoku na krále při kterém jsem získal dámu. Po partii mi soupeř říkal, že někde mohl zahrát líp, ale ani s pomocí počítače jsem žádnou větší chybu nenašel. Partie trvala 47 tahů.

    V pátém kole jsem měl trošku smůlu na los. Hrál jsem proti Jiřímu Kadeřábkovi z Bakova nad Jizerou, který byl druhý nasazený. Já jsem startoval jako číslo pět. Soupeř měl v tu dobu o půl bodu méně a moc jsem nepočítal, že bych s ním mohl hrát. Partii jsem rozehrál velice solidně a nabídl jsem v lepší pozici remízu s myšlenkou toho, že si udělám delší pauzu na oběd. Soupeř ji ale odmítl a partie pokračovala až do remízové koncovky střelce proti jezdci. Bohužel jsem zahrál jezdcem tak nešikovně, že jsem si ho nechal chytit. Tuto partii mám zapsanou do 35. tahu ve kterém jsem ztrácel jezdce. V partii jsem sice ještě pár tahů pokračoval, ale odpor byl marný.

    Následovala pauza na oběd, v restauraci nebyla žádná chyba. Dokonce nás všechny nechali vybrat ze stálého jídelního lístku, takže si určitě vybral každý. K tomu všemu na výběr ze tří druhů točeného piva a ceny opravdu lidové. V tomhle patří velké poděkování pořadatelům, že dokázali sehnat tyto prostory.

    V šestém kole jsem narazil na Stanislava Pallu z TJ Lanškroun. Tento pán mě zaujal tím s jakou intenzitou mlátil do hodin již od prvního tahu. No prostě se hrálo s analogy a musel jsem to vydržet stejně jako to vydržely hodiny. Navíc si i pán mumlal sám pro sebe něco ve smyslu: "Tak takhle to chceš." a "To by se ti líbilo." No příjemná partie to nebyla a navíc jsem se dostal do ne úplně snadné koncovky. Naštěstí soupeř hrál pomalu a došel mu čas.

    V sedmém kole jsem nastoupil proti Petru Janoušovi z Liberce. Tento sympatický hráč si také zapisoval tahy a tak moje časová ztráta nebyla taková. V partii jsem měl opticky asi i trochu navrch, ale nic konkrétního jsem nenašel a musel jsem se zachraňovat až ve věžovce 2 na 3. Soupeř naštěstí nehrál přesně a tak se mi povedlo zremizovat. Skončili jsme jen v holých králích. Můj skončil na d4, soupeřův na g2. Řekl jsem: "Mám lepšího krále, vyhrál jsem." a soupeř mi podal ruku. Tato remíza mě prakticky odsunula od možnosti hrát o první místo.

    V osmém kole mi los přidělil i druhého oddílového kolegu Jardu Flašara. Remíza nestačila ani jednomu z nás, takže jsme oba dva nastupovali do partie trošku zklamaní z toho, že musíme hrát proti sobě. V zahájení jsem prohodil tahy a Jarda mě tvrdě ztrestal. To byla asi moje nejhorší partie v celém turnaji. Bohužel to přišlo v nejméně vhodnou dobu.

    V devátém kole už jsem hrál jen o to, jestli se umístím alespoň v první desítce. Soupeřem mi byl Tomáš Láska, který hraje za Lomnici. Partie se mi povedla a ve 20. tahu se soupeř před matem vzdal. Po partii se ke mně donesla informace, že soupeř prohlásil, že hraju divoký šachy. Vlastně ani nevím co to znamená, ale potěšilo mě to.

    Celkový dojem z turnaje mám smíšený. V partiích se dalo uhrát asi i o trošku víc bodů než 5,5. Všechno ale vyvážily prostory ve kterých se hrálo. Kdyby k nim měla Lomnice i ubytování tak bych se na jejich místě nebál udělat i celotýdenní turnaj a věřte mi, že by si plno hráčů tu cestu do Lomnice našlo.

    Odkaz na výsledky a malou fotogalerii zde.


Jan Rusnák

© 2009