Regionální přebor 4. kolo - 11.12.2011

Předvánoční zklamání

    V neděli 11.12.2011 jsme absolvovali poslední kolo regionálního přeboru dalším výletem do Hradce Králové a že se stane tak moc neveselým, to jsme rozhodně nepředpokládali. Osazenstvo týmu zůstalo oproti minulému zápasu nezměněno. Ota cestu spolehlivě odřídil, znepříjemnil ji pouze jeden hazardér předjíždějící na křižovatce, ale to už je bohužel kolorit na našich vozovkách. Domácí nás přivítali v ne úplně nejsilnějším složení, nicméně to bohužel stačilo, když především já s Kamilem jsme se "prezentovali" otřesným výkonem. Papírově dle ratingů jsme měli zvítězit s přehledem, leč chyba lávky! Nutno ještě zmínit poměrně velký hluk v hrací místnosti, jelikož v hale zároveň probíhala košíková či co, ale podmínky byly samozřejmě stejné pro všechny.

    V době hry jsem ostatní partie vůbec nesledoval, pokusím se tedy o jejich stručný popis, jak je zaslal Ota. S jejich zadáním do computeru musel mít jistě práci, neboť jenom po mne luštit partiář, to stojí za to. Tak tedy trošku k průběhu, musím však upozornit, že jsem ještě dnes zklamaný a naštvaný sám na sebe, takže tento report je vlastně za trest.

    Nejlepší hráč soutěže a naše letošní jednoznačná opora Jarda se bránil "Králkou". Sebekriticky jsem ho zaslechl něco prohlásit, že snad stál kdesi hůře a měl maličko štěstí, netuším, nic výrazného není vidět. Ze zahájení ale vyšel se značnou výhodou. Jeho soupeř v pětadvacátém tahu zahrál příliš optimistický výpad, který Jarda pěkně s přehledem vyvrátil se ziskem figury za dva pěchy. Za deset tahů to sice pan Nosek mohl zkomplikovat, Jarda by však určitě dokázal vyhrát i se dvěma střelci proti věži a pěšci. Jardovi prostě patří gratulace k dalšímu bodu, který byl bohužel za nás v zápase posledním a uznání za spolehlivost, ačkoliv má v těchto dnech jistě daleko větší myšlenky na diplomku než na figurky.

    Ota zvolil na Sicilku pozičního Alapina, ale po partii nebyl spokojený, protože si mohl počínat aktivněji. Motor hlási centrální aktivitu už v sedmém tahu proti na první pohled zvolenému přirozenému vývinu. Ve 27. tahu zahrál Ota lákavě vypadající náskok jezdcem, ale ouha, stojí ho zdarma ztrátu střelce. Po dalším pro našeho borce nepříjemném obranném průběhu si ten hradecký nalezl do vazby a materiál na šachovnici se srovnal. Partie dospěla do rovné dámské koncovky, kde to Ota mohl ještě zkoušet, ale šance na výhru byly minimální.

    Kamil postavil pevně Sicilskou obranu. Nevím, co plánoval, ale jako svůj čtrnáctý tah měl patrně volit rochádu. Ve dvacátém tahu si navíc nalezl do vazby a měl po figuře. Dalších bezmála dvacet tahů se snažil o marný odpor a před nekrytelnými maty byl donucen kapitulovat. Kamilův soupeř se údajně šachu dlouho nevěnuje a pořádně začal hrát až po svém nastěhování do naší krajské metropole. Tím spíše tak zaslouží uznání, jak Kamila jasně přehrál.

    Pánové Bukvic se Zeleným toho mají hodně odehráno. Náš hráč je ale přece jen lepší a v jedné z variant Dámského gambitu svého protivníka obehrál tak, že získal dvě lehké figury za věž a dva pěšce. Zvítězit však nebylo lehké, myslím že v této partii byl navíc velkým faktorem čas. I když se pan Bukvic urputně snažil vydřít pro tým alespoň zápasovou plichtu, nepovedlo se.

    Mně nezbývá, než se za naprosto nepochopitelně stupidní "výkon" všem spoluhráčům omluvit. Snad jsem si možná myslel, že můj mladičký soupeř se někde porazí sám. I když jsem čekal spíše Skandinávii, došlo na Albína. Že úsměvně "v životní formě" opět vyhraji? Hluboký omyl! Ondra rozehrál partii pro mě příjemně nenáročně. Já jsem však nereagoval normálně, abych v pohodě vyrovnal, ale upnul jsem se na nějaký nesmyslný "plán" a ani gambitového pěšce jsem si zpět lehce nedobral. Soupeři jsem věnoval několik temp naprosto zcestným taháním střelcem. Dříve než šla partie definitivně do háje, šlo maličko "zakombinovat" a přejít do varianty s dvojicí střelců proti věži a dvěma pěšcům. Definitvně jsem pak vše "vyšperkoval", když jsem si nechal lehce zablokovat věž. Rekrutující koncovka střelce proti věži byla naprosto beznadějná, měl jsem totiž dvojpěšce proti Ondrovu nezadržitelnému krajnímu pěchu. Svému soupeři blahopřeji, když bude nastupovat častěji, tak jistě prokáže, že jeho dvě výhry za sebou nebyly náhodné!

    Z Hradce jsme tedy odjeli smutně a už ani nebyl čas a chuť podívat se, jak probíhají řeže našich kamarádů v prý nejlepší šachové herně na světě. Neočekáváně jsme tedy opustili průběžné vedení v soutěži, po novém roce nás navíc čekají těžší soupeři, nedá se ale nic dělat.

Lukáš Kapras

Další výsledky: