ŠO TJ Jiskra Hořice

Krajský přebor jednotlivců 2009

    Konal se v tradičním termínu začátkem května na tradičním místě v penzionu Protěž v Janských Lázních s tradičními účastníky. Letos se počet kol rozšířil na osm. Jiskra Hořice měla letos po dlouhých letech ostudné neúčasti jedno zastoupení v podobě okresního přeborníka Ctirada Matonohy (odkaz). Jak vypadal celý turnaj den po dni?


Úterý 5.5.2009

    Na turnaj jsem odjížděl s cílem dobře si zahrát, neudělat mnoho chyb a stvořit alespoň jednu rozumnou partii. Příjezd na místo činu byl okolo 14.00 společně se Šretrovými, kteří jsou sice také z Hořic, ale již dlouhá léta hrají za ŠK Lípa. Přivítalo nás jarní počasí se sluníčkem a modrou oblohou. Postupně se objevovaly známé i méně známé tváře, až se počet účastníků zastavil na rekordním čísle 117. Následovalo ubytování v penzionu Protěž, v 17 hodin večeře a o hodinu později začátek turnaje.

    Hned v prvním kole na mě čekala velice silná soupeřka, sympatická Lidmila Rutter, která hájí barvy ŠK Zdice, ale v létě přestupuje do Jaroměře, kde v letošní sezoně hostovala. Hrála se Aljechinova obrana s 2.Jc3. Moc velkou výhodu jsem bílými nezískal, a když se zdálo, že partie skončí nerozhodně, přehlédla soupeřka ztrátu figury. Začátek turnaje se mě vydařil a to je důležité.


Středa 6.5.2009

    Na programu bylo první dvojkolo. Ráno jsem dostal za soupeře Vasilise Tsapanidise z Lípy. Je to velice nebezpečný soupeř, kterému se letošní sezona mimořádně povedla (10/10 v krajské soutěži). Měl jsem černé a hrála se zavřená hra s d4,c3. Bílý stál trochu lépe, ale po nepřesnosti ztratil pěšce. Partie se hrála ještě dlouho, soupeř kladl tuhý odpor, ale nakonec se mi podařilo přejít do jezdcové koncovky s lepším králem, který nakonec partii rozhodl.

    Po obědě začalo pršet a tak z plánovaného výletu nebylo nic. Zpestřením turnaje tedy byla přednáška Stanislava Juříčka o skladbovém šachu. A protože jsem neměl co dělat, tak jsem se této přednášky spolu s opravdu pár lidmi zúčastnil. Bylo to velice poučné a ač této šachové disciplíně příliš neholduji, velmi se mi to líbilo.

    Po večeři přišlo na řadu třetí kolo. Měl jsem dva ze dvou a čekal mě těžký kalibr, druhý nasazený Honza Jüptner, proti kterému se mě nikdy nedařilo. Hrála se sicilská a po odvážném postupu v centru jsem si myslel, že něco získám. Soupeři však zůstali oba střelci a otevřené diagonály. Ze dvou možností, buď stát jenom špatně nebo stát špatně s figurou proti třem pěšcům, jsem zvolil první možnost, ale soupeřovy hrozby byly velké. Následně jsem přehédl uzavření věže a po ztrátě kvality bylo o osudu partie rozhodnuto.


Čtvrtek 7.5.2009

    Umoudřilo se počasí, takže jsem si na odpoledne naplánoval výšlap na Černou Horu. Ráno mě však čekala partie čtvrtého kola s Jaromírem Sochou z Kopřivnice. Hrála se anglická s oboustranným fianchettem, kde jsem černými zvolil postup f5 a Je4. Po otevření centra se však také otevřela diagonála h3-c8, kam jsem si dříve hezky poskládal dámu a věž a po soupeřově Sh3 bylo po kvalitě i partii. Smolná partie, kterou jsem chtěl a měl vyhrát.

    Po obědě jsem vyrazil na Černou Horu vyčistit si hlavu po nepovedené partii. Hned za penzionem jsem se napojil na červenou značku, která velmi strmě stoupá ke vleku a dále směrem k rozcestí U malých Pardubických bud. Tam jsem se napojil na žlutou, poté obešel Černohorské rašeliniště s opravdu nádhernou přírodou a výhledy na Sněžku a došel na vrchol Černé Hory. Sněhu tam už moc nebylo, takže chůze v botaskách nevadila. S nostalgií jsem zavzpomínal na časy, kdy jsme před sedmi lety s Hořickým áčkem postoupili do druhé ligy a právě zde na Černé Hoře jsme společně s Vláďou Luštincem a Martinem Duškem s chladnou hlavou přemýšleli o soupisce a možných posilách.

    Zpátky dolů do Protěže jsem vybral žlutě značenou kamenitou cestu s překrásnými výhledy (doporučuji k návštěvě), která velmi strmě klesá k rozcestí U Zrcadlovek. Tam jsem se napojil na modrou, která už tak hrozná nebyla a protože se blížila večeře, musel jsem trochu přidat, aby na mě ještě zbyl výborný gulášek. Když už jsem u toho jídla, tak musím uznat, že kuchař vařil opravdu znamenitě, jídlo bylo během turnaje pestré a velmi chutné. Závěr dne patřil hokeji a očekávané prohře se Švédy.


Pátek 8.5.2009

    Další dvojkolový den, na kontě padesát procent a před sebou Mirek Martinovský. Hrála se opět Aljechinka a opět jsem zvolil 2.Jc3. Tentokrát jsem nechtěl opakovat stejnou variantu z prvního kola, kde jsem velkou výhodu nezískal, a proto jsem přemýšlel, čím bych soupeře, známého tím, že v zahájení ztratí spoustu času, překvapil. Nakonec mě napadlo zahrát po výměnách na dlouhé černé diagonále výpad 7.Dh5. Jestli to je v teorii nebo ne, to nevím, ale že to bylo obrovské překvapení pro soupeře, se ukázalo tím, že nad svým dalším tahem strávil celou jednu (!) hodinu. Nakonec nezvolil nejlepší pokračování, ztratil několik temp v zahájení, potom ještě pěšce a když pronikla moje věž na sedmou řadu, nebylo co řešit.

    Odpoledne jsem přemýšlel, kam vyrazit na výlet. Po chvilce bádání v mapě jsem se rozhodl, že se půjdu podívat do Svobody nad Úpou. Zelená značka vede alejí s krásným výhledem na Maršov. Cestou jsem potkal několik šachistů, kteří se rovněž rozhodli strávit krásné odpoledne vycházkou do přírody. Jelikož nerad chodím stejnou cestou zpátky, čekalo mě ze Svobody strmé stoupání po žluté na Janskou Horu. Tahle cesta však moc pěkná nebyla, tak jsem byl nakonec rád, když jsem dorazil na zelenou a po ní dolů do Janských Lázní na kolonádu. Na závěr jsem se zastavil v Infocentru pro nějaké prospekty a už přemýšlel, co budu hrát večer proti dalšímu soupeři.

    Tím byl nebezpečný Zdeněk Hollmann z Rokytnice. Znám ho velice dobře z dob, kdy jsme před rozdělením krajů hráli soutěže družstev na Semilsku. Zahrál jsem Skandinávskou, ale moc se mi nepovedla. Soupeř získal bod e5 do své moci a až do konce partie ho nepustil. Došlo na taktickou přetahovanou, vyměnilo se několik figur a s trochu horším časem i pozicí jsem nakonec byl nucen přijmout remis.


Sobota 9.5.2009

    Na pořadu bylo již sedmé kolo s Robinem Hrdinou. Po dobře sehraném zahájení bílými (Birdova hra) s tímto třináctiletým klučinou z Vlašimi však nastalo kruté vystřizlivění. Po zbytečné oběti pěšce za naivní útok přišel brzký odchod do kytek. Zcela zbytečná prohra, která mě dlouho mrzela. Robin hrál nejen tuto partii, ale i celý turnaj velice pěkně, porazil několik silných hráčů a určitě z něj vyroste velmi silný šachista.

    Sobota byla vyhrazena pro doprovodné turnaje, na které přijeli i dva zástupci Hořic, Honza Rusnák a Jakub Šafařík. Odpoledne se uskutečnil 6-kolový krajský přebor ve Fischerových šachách, kterého se zúčastnilo 28 borců. Jelikož jsem měl celé okolí Janských Lázní už prochozené a nikdy jsem Fischerky nehrál, rozhodl jsem se, že je také vyzkouším. Když jsem však hned v úvodním kole musel na poslední chvíli zachraňovat remízu se známým metalistou Patrikem Vágnerem, říkal jsem si, že jsem se měl na ten turnaj vykašlat. V dalších kolech se mi však zadařilo a v posledním kole jsem dokonce bojoval o titul přeborníka. To bych však nesměl dostat svého "oblíbeného" soupeře Honzu Jüptnera. Partii jsem samozřejmě prohrál a se 4 body klesl na 5. místo. Považuji to však za úspěch vzhledem k tomu, že jsem Fischerky hrál poprvé v životě. Dařilo se i Honzovi Rusnákovi, když se stejným bodovým ziskem obsadil 9. místo. Méně se dařilo Jakubovi Šafaříkovi, ten získal 2,5 bodu a obsadil 19. příčku.

    V průběhu dne se také sjížděly známé firmy na večerní 11-kolový bleskový turnaj. Bylo mezi nimi i několik jedinců, kteří objíždějí skoro všechny bleskové turnaje v kraji. Počet účastníků se dostal na magické číslo 64, mezi nimi i moje maličkost. Po dvou kolech jsem měl dva body, ale následný pád odstartoval Martin Vacek, známý svým skvělým serverem 63+1 (odkaz). Den předtím jsem v přátelských blickách rozdrtil jednoho kolegu 8:0, takže mě asi zvlhnul střelný prach, jelikož jsem následně v každé druhé partii bleskového turnaje odevzdal hned v zahájení figuru. Celkových 6/11 a 24. místo nemohu považovat za úspěšné vystoupení. Lépe se dařilo mým kolegům, hlavně Honzovi Rusnákovi, který získal 7,5 bodu a skončil 5., Jakub Šafařík obsadil 13. místo se 7 body.


Neděle 10.5.2009

    Po nevydařeném průběhu hlavního turnaje, kdy jsem měl pouze 50 procent, jsem chtěl poslední partii za každou cenu vyhrát. Soupeř Marek Vlček (Caissa Úholičky) na mě zahrál anglickou. Po klidně sehraném zahájení však začal ve střední hře nepochopitelně rozdávat jednoho pěšce za druhým, až se celkový počet sebraných pěšců zastavil na čísle 4. Následoval vítězný útok na krále a pocit mnou dobře sehrané partie.

    Po obědě proběhlo vyhlášení výsledků a odjezd domů. Celkový bodový zisk 4,5/8 a konečné 23. místo mě nemůže uspokojit, alespoň půlku navíc to chtělo. Turnaj proběhl na vysoké úrovni, příjemné prostředí, skvělá organizace, vynikající jídlo, počasí se také jakž takž vydařilo, takže jediné negativum bylo to, že jsem se během turnaje moc nevyspal. Ale je to těžké, když vedle přes zeď spal jeden nejmenovaný exot a skoro každou noc byly nějaké problémy.


Výsledky

1.2098Matonoha Ctirad1 : 0Rutter Lidmila1912
2.1730Tsapanidis Vasilis0 : 1Matonoha Ctirad2098
3.2098Matonoha Ctirad0 : 1Jüptner Jan2332
4.2040Socha Jaromír1 : 0Matonoha Ctirad2098
5.2098Matonoha Ctirad1 : 0Martinovský Miroslav1922
6.2022Hollmann Zdeněk½ : ½Matonoha Ctirad2098
7.2098Matonoha Ctirad0 : 1Hrdina Robin1771
8.1986Vlček Marek0 : 1Matonoha Ctirad2098

Konečné pořadí

KPJ (FIDE open)
Národní open
Fischerovy šachy
Bleskový turnaj
© 2009-2024 ŠO TJ Jiskra Hořice