Krajská soutěž 3. kolo - 18.11.2018

Spravedlivá remíza v prestižním derby

    V neděli 18.11.2018 pokračovala třetím kolem Krajská soutěž družstev. Naše béčko hostilo jičínské céčko. Už ani nepamatuju kdy jsme naposledy hráli s Jičínem venku. Ale překvapivě tam pojede příští týden céčko na zápas Regionálního přeboru. Přemýšlel jsem, jestli mám nejprve počkat na reportáž z Jičína od Honzy Kohouta, podobně, jako to on udělal vloni, a podle toho napsat vlastní pohled na zápas. Ale železo se má kout dokud je žhavé a psát reportáž až někdy uprostřed příštího týdne by se mi opravdu nechtělo. Takže Honza neHonza, jdu na to. Mimochodem, reportáže z pera Honzy Kohouta jsou velmi pěkné a hezky se čtou.

    Zápasy s Jičínem jsou vždy napínavé a dramatické až do posledního tahu. Jakékoli derby Hořice vs. Jičín je prestižní asi jako když hraje Sparta se Slavií ve fotbale. Jen tu mlhu nad hrací plochou zatím nemáme. Do naší sestavy se opět dostali všichni mladí a před devátou hodinou nás bylo v hrací místnosti deset. Protože Jarda Flašar v sobotu trochu popíjel (prý už začal slavit vánoce) a necítil se zrovna nejlépe, usedl na první šachovnici náš předseda Vláďa Luštinec. Ctirad Matonoha zasedl za stolek rozhodcovský a přítomným vařil kávu. A jako vždy, Michaela Příhodová (maminka Míši Stejskala) pořídila několik fotografií. Z jičínských přijel jako první po vlastní ose Petr Buchar a těsně před devátou hodinou přijel také modrý firemní šachový Mercedes se zbylými členy hostujícího týmu.

    Vláďa Luštinec zvolil bílými na Caro-Kann svůj oblíbený Panovův útok. Ve střední hře černý zaostal ve vývinu, takže se náš hráč dostal do lepší pozice. Pak ale Vláďa riskantně a možná trochu zbytečně sebral dámou pěšce na c6 a v následných zápletkách odevzdal střelce za dva pěšce. Vláďa se poté ponořil do hlubokého přemýšlení, jak vzniklou situaci vyřešit. Z jeho hlavy se doopravdy kouřilo jako z chvaletické elektrárny, ale díky svým volným pěšcům a časové tísni soupeře nebyla jeho pozice až tak špatná. Po dalším zjednodušení mu dokonce zůstal pěšec navíc a vyhraná koncovka. Černý nakonec překročil čas.

    Tomáš Málek sehrál partii, která se mu tentokrát opravdu povedla. Zvolil svou oblíbenou Holandskou a vznikla zablokovaná pozice, která mu náramně sedí. S dvojicí střelců proti střelci a jezdci stál lépe a začal utahovat šrouby. Bílý se v pozici nedokázal orientovat a ztrácel půdu pod nohama. Tíhu hrozeb neunesl a pozice se mu postupně totálně rozpadla. Výborný výkon našeho hráče a pravděpodobně nejlepší partie dnešního zápasu.

    Lukáši Rybáčkovi se naopak partie moc nepovedla. Petr Buchar zvolil, jak jinak, Holandskou. Pozice byla do 15. tahu vyrovnaná. Pak ale Lukáš zahrál nepřesně c5 a musel odevzdat figuru za dva pěšce. Žádnou další kompenzaci ale neměl, a tak černý po několika dalších tazích bez problémů vyhrál. V uvedeném zápise je pravděpodobně chyba, protože střelec na d7 na braní nebyl.

    Míša Stejskal měl dnes velmi silného soupeře, jednoho z nejzkušenějších hráčů v kraji a dovolím si tvrdit, příznivce hořického šachu, Honzu Kohouta. Honza hrál v minulosti s vynikajícími výsledky i za Hořice, ale již léta hájí barvy Jičína. Míša měl ze svého soupeře náležitý respekt, ale na šachovnici to znát nebylo. Ze Skandinávské přešla partie do výměnné Francouzské a pozice byla vyrovnaná. Pak ale Míša zahrál neopatrný tah 14.Je4, po kterém mohl ztratit pěšce. Honza ale svou šanci nevyužil, takže pozice zůstala nadále vyrovnaná. A zůstala tak dalších 20 tahů, po kterých se soupeři dohodli na remíze.

    Jáchym Kulhánek rozehrál partii prapodivně. Zahrál nejprve g3, aby pak bělopolného střelce vyvinul na c4, hned v následujícím tahu se s ním vrátil na d3 a ani neřešil nepříjemnou vazbu svého jezdce na f3. Michal našeho hráče poněkud šetřil, takže se pozice ve střední hře trochu vyrovnala. Po dalších výměnách zbyl Jáchymovi horší střelec proti jezdci, ale remízu udržel.

    Ota Dousek hrál s Milanem Křížem. Oba hráči se spolu utkali už vloni ve stejném zápase a po hodině hry podepsali remízu. Letos partie trvala také hodinu, ale s lepším výsledkem pro našeho hráče. Ota zvolil poloslovanskou, ale nerozehrál ji dobře. Jeho figury stály pasivně a tak se Milan rozhodl otevřít pozici a zaútočit na krále. Neuvědomil si však, že by Ota také mohl něčím hrozit, a tak v útočné euforii přehlédl jedinou hrozbu našeho hráče, a sice jednotahový mat. Jak říkají pražáci - mat je největší hrozba. Komická partie!

    Vojta Šádek rozehrál Rétiho systém. Zahájení se mu vcelku povedlo a stál dobře. Ve střední hře ale nepokračoval nejlépe a místo hry na dámském křídle, kde měl převahu, otevřel hru na opačné straně šachovnice. Jeho figury se dostaly tak trochu do autu, zatímco jeho soupeř získal dobré útočné možnosti proti Vojtovu králi. Po dalších nepřesnostech navíc Vojta ztratil kvalitu a beznadějnou pozici už nezachránil.

    Lukáš Kapras zahrál Skandinávskou, ale partie přešla spíše do variant z Alechinovy obrany. Lukáš zahájení nesehrál přesně a stál hůř. Navíc udělal chybně rošádu, po které ztratil kvalitu. Avšak zabojoval a kvalitu získal zpátky. Partie poté přešla do jezdcové koncovky, ve které měl Lukáš pasivnějšího krále a slabého pěšce. Lukáš se rozhodl pěšce držet, ale nepostupoval přesně. Mohl ho i klidně obětovat za aktivizaci krále s dobrými šancemi na remízu. Když ale umožnil bílému králi proniknout na královské křídlo, kde soupeř získal vzdáleného volného pěšce, byla tím partie prakticky rozhodnuta. Velmi dobrý výkon nestárnoucího Tomáše Flory!

    Zápas byl hodně napínavý, partie skoro na všech šachovnicích (snad jen kromě 3. a 6.) byly dlouho nejasné, mohly dopadnout jakkoli a končily až po více než třech hodinách hry. Konečná remíza je asi spravedlivá a zasloužená pro oba týmy. Zajímavá je i symetričnost výsledků při pohledu na zápis o utkání. Jičín byl po dvou kolech o skóre na prvním místě tabulky a podobně jako druhé Lázně Bělohrad usiluje o postup do vyšší soutěže ( - to my ovšem také, alespoň v prvním kole :-) ). Jičín tak dnešní remízou trochu ztratil, ale protože Bělohrad také remizoval, dotáhla se na vedoucí duo rezerva Dvora Králové. My jsme klesli na sedmé místo.

    Po zápase bylo důležité nezapomenout zaslat výsledek zápasu, abysme nedostali pokutu jako minulý týden céčko. Kapitán si po nepovedeném utkání s Bělohradskou rezervou zřejmě i tak pochutnal na svatomartinské huse natolik, že usnul a úplně zapomněl nahlásit vedoucímu soutěže výsledek zápasu. I to se stane. Za 14 dní jedeme do Nové Paky. Reportáž Honzy Kohouta na jičínských stránkách je zde.

Ctirad Matonoha

Fotogalerie (Michaela Příhodová)

Další výsledky: